Zásadní poznámky k Lymské borelióze (LB) pro pacienty a jejich ošetřující lékaře

MUDr. Martin Jan Stránský, M.D., FACP, primář neurologie, Yale School of Medicine,
ředitel Polikliniky Na Národní, Praha 1

s poděkováním MUDr. Petrovi Smejkalovi, primářem infekčního oddělení, UVN, Praha

Symptomy počáteční i dalších fází LB jsou velmi nespecifické, např. zvýšená teplota, únava, bolesti kloubů a hlavy. Přičíst diagnózu LB pacientovi s těmito symptomy vyžaduje dokonalou znalost progrese tohoto onemocnění i specifických detailů měření protilátek.

U drtivé většiny pacientů je infekce LB spojená s klasickou růžovou vyrážkou kůže. Kousnutí klíštětem, které není nasáknuté krví a je odstraněno do 24 hodin zpravidla nevede k nakažení. LB se objeví maximálně u jedné pětiny lidí, kteří jsou kousnuti nakaženým klíštětem.

Zhruba jeden člověk ze čtyř má v ČR k LB pozitivní protilátky. Velmi často jde o následky infekce,

se kterou si imunitní systém již dříve poradil. Protilátky se však mohou vytvořit i v souvislosti s jinými chorobami. Jejich existence však sama o sobě neznamená aktuální existenci onemocnění. U některých pacientů se navíc protilátky proti LB objeví až 30 dnů po infekci. Proto má měření protilátek při akutní fázi LB – tj. do měsíce, omezený smysl.

Vzhledem k různé variabilitě při tvorbě protilátek i ve standardizaci laboratorních přístrojů k citlivosti organizmu na LB je vždy třeba pozitivní výsledek protilátek ověřit druhou laboratorní metodou (klasicky nejprve ELISA pak konfirmační Western blot).

Protilátky k l,B zapadají do dvou subtypů: IgG a IgM. Nárůst IgM souvisí s akutní infekcí, ale jeho měření je spolehlivé pouze do prvních 30 dní po infekci -všechny protilátky proti LB mohou totiž zůstat zvýšené na dobu neurčitou, a to bez ohledu na úspěšnou antibiotickou léčbu!

U omezených případů mohou symptomy LB setrvat i po antibiotické léčbě. Příčinou jsou ale vedlejší imunologické procesy, nikoliv stále aktivní infekce. Četné mezinárodní studie jasně dokázaly, že další antibiotická léčba, zvlášť prodloužená, pro léčení symptomů tzv, chronické LB či tzv. post- LB syndromu nemá žádný smysl, ie neefektivní a navíc ie nebezpečná.

Závěry:

  1. Neexistuje žádný laboratorní test, který by jasně prokazoval délku trvání infekce, závažnost, prognózu či vyléčení LB.
  2. Nalezení protilátek LB není v žádném případě samo od sebe indikací „nevyléčené“ infekce.
  3. Opakované měření protilátek LB pro posuzování „aktivity“ LB nemá žádné praktické opodstatnění: léčí se pacient, nikoliv protilátky.

Zdroje: Medical Tribune, 26. 10.2016 „Bludy kolem léčby boreliózy“ – Klinika infekčních ^nemocnění 2. LF a Nemocnice Na Bulovce, ČLS JER a další; „Randomized Trial of Long-term therapy of Sx related to lyme D“ – New England Journal of Medicine 2016; 374:1209; „Finál report of the Lyme D Review Panel of the ID Society of America“ – Clincial Infectious Dieseases 2010;51:1